Je to poměrně nedávno, kdy jsem narazila na blog jedné nejmenovanné slečny. S tou dotyčnou se znám už dobrých pár let, a tak jsem měla myslím dost šancí ji poznat ze všech možnejch stran. Tyto zkušenosti mě dovedly k názoru, že je notorická lhářka. A když říkám notorická, myslím to smrtelně vážně. Nějakej čas zpátky jsem tu psala o tzv. syndromu Barona Prášila. Ona je, řekla bych, další případ.

Dokáže lhát o všem, co se ji týká a především o tom, co se jí zdaleka vyhne. Je známá svými historkami o řadě milenců ve věku starším než je její vlastní matka, o svém nevlastním otci, kterého miluje a nenávidí - přičemž o něm vždy mluví jako o tátovi, který je podle fotek jedním z jejích bývalých, díle pak o svém nevlastním bratrovi, kterého má jako kamaráda na fejkbuku (ona je jeho jediným přítelem), který se zázračně jmenuje stejným příjmením jako ona.. A takhle by se dalo pokračovat až do vyčerpání kapacity tohoto blogu.

Ale abych se dostala k jádru věci. Narazila jsem tedy na jeden z jejích mnoha mnoha blogů, na kterém si vylévá srdíčko nad zlou ošklivou třidou, ve které již sedmým rokem (zázračně) setrvává. A proč že jsou na ni všichni tak zlí? Protože se opakuje historie, je to tak 3 - 4roky zpět, kdy tato slečna nepatřila mezi zrovna dvakrát oblíbené a to až do té míry, že se s ní nebavil vlastně vůbec nikdo. Tak přišla s historkou, jak její 38 letá matka leží na smrtelný posteli s rakovinou. Všechny to zaskočilo. Začli jsme jí litovat a na nějakou dobu se stala středem pozornosti. Jenže po krátkým čase začala dávat svejm historkám nový a neuvěřitelnější dodatky, který mnohdy odporovali původní informaci.
Teď se to stalo opět. Z různých zdrojů různé informace, z hrůzný rakoviny se nakonec vyklubala blbá cysta. Ale slečna díky svým manipulačním schopnostem, které uplatnila na všechny profesory, kterým se začala skládat v hodinách s hysterickými přestávkami, které trávila na záchodech a brečela. Dobrá herečka. A na svým blogu pak píše, jací jsou ostatní pokrytci a jak se každej přetvařuje.

A tohle mi přijde nepochopitelný, každej sice občas lže, ale že někdo dokáže vybájit rakovinu svý vlastní matky? To není normální.

Ptáte se, kde že je ten úsměvnej moment? Pointa je v tom, že notorickej lhář označí svoje nejbližší okolí za pokrytce a lháře. Tomuhle se člověk prostě smát musí.